Jan J. VAGNER / Look into intimacy

Dítě zachumlal do peřin.
Pak popíjel v hostincích. Cestou domů jednou zkopal psa. Chodil po zábradlí mostu.
To jen o půlnoci.

Jednou si sedl doprostřed silnice a čekal.
Dlouho byla tma. Pak usnul. Ráno ho probudili. Rozpotácel se k domovu. Pořád byl ještě opilý. Dveře do chalupy byly otevřené.
Sousedka volala z okna, že mu odvezli dítě.

Peřinu našel na dřevěné podlaze.
Prý to malý našli ráno.

Udušené.

Šel se opít do hostince. Cestou zkopal psa.
Pil do půlnoci. Ráno ho našli v zátoce utopeného. Spadl ze zábradlí mostu.

A když se pak znovu narodil ...

... zachumlal ho otec do peřin.

1948 / 1950

Mother

Ruce blízké náruči

živoří v samotě,

kolem život lapá po dechu,

má naspěch -

- jen na stole

mezitím vypučel šípek,

kterému už nedávali

naději.

Prague

Léto si vzalo květy všech stromů,

lípy si zkazily pověst podzimem

a jaro se těší pomstou na zimu.

Byl jednou jeden člověk a jeden had.

Ten had byl rád, že mu člověk vlád´.

Byl totiž zvíře, ten had.

Ten, kdo mu vlád´ byl člověk.

A bylo tomu tak a ne jinak.

Pak jednou přišel čas a ten člověk přestal hada míti rád.

Ten had se dopálil a krad´.

Krad´ všechno. I to, co měl jen člověk rád.

Ten člověk měl svou hrdost a toho měl ten had už dost.
A had si i tu hrdost vzal a stal se z něho mocný král.

A bral a bral a bral a bral, až i jeho tvář si vzal.

Od té doby člověk mlčí a je rád, ...

... že mu vládu převzal had.
© 1971